Úřední název
Republika Černá Hora (SČH - Srbsko a Černá Hora) Republika Crna Gora
Úřední jazyk: Srbština
Měna: EURO
Rozloha: 13.812 km2
Počet obyvatel: 648.000
Hlavní město: Podgorica s 159. 000 obyvatelv Státní zřízení: republika
Nejvyšší představitel: prezident
Správní členění: 20 opštin
Černá Hora-ekologický stát
V roce 1991 poslanci parlamentu Černé Hory schválili deklaraci o ekologickém státu. Na konferenci UNCED v Brazílii v roce 1992 vyhlásili Černou Horu za první ekologickou oblast na světa. Proto od roku 1995 jsou strategickými oblastmi rozvoje ekologického státu cestovní ruch, námořnictví a polnohospodářství. Z projektu o realizaci vyplývá, že je to dlouhodobý proces, který je nutný uskutečnit v etapách. Přírodní a jiné podmínky jsou v této krajině velmi dobré. To je základem úspěchu celého projektu. Ekologové, potravináři a zdravotníci ocenili, že většina polnohospodářských výrobku, které se v současnosti pěstují a vyrábějí v Černé Hoře jsou ekologicky čisté a zdravé. Je zde potřeba připomenout, že Černá Hora má čisté řeky, mezi nimi je Tara uznávaná jako nejčistší řeka Evropy.
Zeměpisná poloha
Evropský stát v jihovýchodní části Balkánského poloostrova, spadá k takzvané středozemní oblasti. Pobřeží Černé Hory podél Jaderského moře dosahuje délky 293 km, kde kvalitní pláže zaujímají 73 km. Černá Hora má kontinentální hranice se čtyřmi státy v délce 614 km: Chorvatskem, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem a Albánií.
Podnebí
Rozeznáváme dvě podnebné oblasti. V přímořské části je středozemní /mediteránní/ podnebí s teplým a suchým létem a mírnou deštivou zimou. Průměrná teplota vzduchu v lednu dosahuje 8°C a v červenci 27°C. Jaro začíná velmi brzy, začátkem března; Příjemný je podzim, který bývá slunný a teplý. Ve vnitrozemí je podnebí mírně kontinentální, v lednu je průměrná teplota -3°C, v červenci 18°C.
Jaderské moře představuje obrovský záliv Středozemního moře s 138.000 km2, který zaujímá cca 5% celkové plochy Středozemního moře. Průměrná lednová teplota moře je 12°C a v červenci 25°C. Moře má nádherně tmavě modrou průzračnou vodu s viditelností 38 až 56 m o obsahu 38 g soli v 1 litru. Rozdíl mezi přílivem a odlivem průměrně činí 31 cm. Mořské vlny běžně dosahují 50 cm, ojediněle až 2 m. Pobřeží Černé Hory má mnoho slunečních hodin v roce - 2700. Počasí též ovlivňují větry, nejčastější vítr je Jugo - jihovýchodní, Maestral - severozápadní a Bóra - severovýchodní. Studený vítr Bóra zvláště v zimních měsících burácí na pobřeží a jeho vlny bičují skaliska krátkými a strmými vlnami. Největší vlny zvedá Jugo. Místa, kam až vlny dosahují, jsou po celý rok bez vegetace. Maestral je příjemný odpolední větřík v teplých letních měsících, který příjemně osvěží. V létě se též vyskytuje Nevera, silný západní vítr s prudkými a krátkými bouřkami.Ten příjemný ochladí a pročistí vzduch. Na pobřeží existuje pravidlo: ve dne obvykle vanou větry od moře a večer z pevniny. Srážky Na pobřeží činí průměrné srážky kolem 1400 mm ročně. Nejvíce vodních srážek mají západní svahy pobřežních hor nad Kotorem až 4600 mm ročně, nejdeštivější místo v Evropě.
Obyvatelstvo
Samostatná Černá Hora s rozlohou 13 812 km2 má 648 tisíc obyvatel (47 obyvatel na 1 km2). V počtu obyvatel je na 1. místě hl. město Podgorica se 159 tisíci a na 2. místě je Nikšič s 54 tisíci obyvateli. Na černohorském pobřeží žije okolo 156 tisíc obyvatel a v centrální části republiky (Cetinje, Podgorica, Danilovgrad, Nikšič) okolo 260 tisíc obyvatel. V severovýchodní části žije okolo 226 tisíc obyvatel.(Plučinne, Savnik, Zabljak, Pljevlja, Kolaiin, Mojkovac, Bijelo Polje, Berane, Andrjevica, Plav a Rožaje). Na pobřeží je nejvíc pracovních příležitostí v cestovním ruchu (40%), potom v námořnictví a v obchodu. Díky cestovnímu ruchu je Budvanský okres nejrozvinutější v celé Černé Hoře. V centrální části pracuje většina lidí v průmyslu, obchodu, dopravě a v administrativě. Severovýchodní oblast zaměstnává nejvíc lidí v hospodářství, průmyslu, obchodů a pohostinství. Podle národností je v Černé Hoře většina Černohorců (60%), Bosenco-muslimů (15%), Srbů (10%), Albánců (7%), Jugoslávců (4%), Chorvatů (1%) a ostatní národnosti 3%. V Černé Hoře žije asi 60% pravoslavných, 19 %muslimů, 4,5% katolíků a 1,5% ateistů.Úředním jazykem je srbština. Kromě toho se také užívá maďarština a další jazyky menšin. V oblasti Kosova je nejpoužívanějším kromě srbštiny také albánština
Nerostné bohatství
Černá Hora má nevelké nerostné a lesní bohatství. Nejvíc se zde těží hnědé uhlí, bauxit, měděné, olověné a zinkové rudy. Také jsou zde naleziště ropy a plynu. K rozvinutému polnohospodářství se přidají různá odvětví průmyslu (hutnický, chemický, strojírenský, automobilový, dřevozpracující, potravinářský, textilní, kožešnický a gumárenský), energetický, dopravní, turistický a obchod.
Průmysl
Černá Hora je agrárně průmyslový stát s ekonomikou zasaženou problémy vyplývajícími z jugoslávské krize a války. K zemědělské činnosti lze využít asi 40 % půdy a to převážně k pastevectví a jen 6 % je využívána jako orná půda. V agrární a potravinářské produkci Černá Hora není soběstačná, i když mnohé své výrobky i exportuje. V zemědělství převažuje rostlinná výroba - obiloviny, dobytek, velmi rozvinuté je rybářství a průmysl pro zpracování ryb. Nezanedbatelná je též v rostlinné výrobě vinná réva, ovoce a olivy. Z moře se získává sůl. V průmyslové výrobě převažuje hutnictví, strojírenská, textilní a chemická výroba. Rafinérie jsou soustředěny v okolí Baru, kde je též významný přístav. Elektrickou energii vyrábějí převážně hydroelektrárny. Zvláštní kapitolu na podílu hospodářského výsledku tvořila oblast cestovního ruchu. Poslední velká sezóna byla v roce 1987, kdy Černou Horu navštívilo více než půl milionu zahraničních turistů. V roce 1990 poklesl počet zahraničních návštěvníků na 350.000. V následujících letech přišel vojenský konflikt v bývalé Jugoslávii a v nedávné minulosti v Kosovu, který turistický ruch zcela ochromil. Teprve v posledních dvou letech (2002, 2003) začal pozvolný nárůst turistů a to především do oblasti Budvy.
Historie Černé Hory
Území Černé Hory bylo osídleno již v paleolitu, ve starší době kamenné, jak dokládají některé nálezy. V neolitu, v mladší době kamenné pronikají první obyvatelé Přední Asie do přímořských oblastí. Ze střední Evropy v pozdní době bronzové osídlili území indoevropské Ilyrské kmeny.
Od starověku žili na východním pobřeží Jadranského moře uvedené Ilyrské kmeny. V pátém století před naším letopočtem zvlášť vynikal kmen Dalmatů, proslulý svými sady, vinohrady a především získáváním soli. Své zboží prodávali Italikům, Keltům a dalším kmenům. Značný rozkvět Ilýrie vzbudil obavy Říma a tak sem roku 233 př. n. l. poslali svá vojska. Do 5. st. n. l. je území součástí říše východořímské. Římská nadvláda připravila Ilyry o veškerý majetek, půdu zabrali římští velkostatkáři a z původních obyvatel se stali otroci a nevolníci. Od konce pátého století osídlují jadranské pobřeží Slované. Místním rolníkům snížili na polovinu dávky a tím přirozeně získali své spojence. Na území si dělala nárok i Byzance, a tak pravidelně docházelo k vojenským střetům v 6. a_ 9. století. V 10. století vzniká knížectví Zeta. Pod vedením vynikajícího bojovníka, knížete Vojnislava rozdrtili Černohorci roku 1040 a 1043 byzanská vojska a osvobodili celou oblast z byzanské podřízenosti. Zeta si zachovala po celou dobu skutečnou samostatnost, zatím co Srbsko se rozpadlo na několik samostatných částí. Kdy_ Osmanská říše dobyla srbská území ve 14. a 15. století, častými vojenskými výboji se pokoušela převzít nadvládu nad pobřežními městy nebo získat tučné kořisti. Vojenská síla Benátek dokázala udržet nadvládu nad Kotorem a Perastem. Turci naopak získali přístup k moři u měst Ulcinj, Bar a Herceg. Zeta, později jako Černá Hora si po celou dobu udržovala jistou samostatnost. Malá horská zem - Černá Hora si uchovala svoji vnitřní autonomii, daň, kterou musela Turkům odvádět, byla vybírána jen za pomoci vojska. V roce 1809 Napoleon založil Ilyrskou provincii, jejíž součástí byla Istrie, Dalmácie až po Boku Kotorskou. V té době intelektuálové sjednotili spisovnou chorvatštinu a srbštinu v nový pravopisný celek v srbochorvatštinu. V 19. století získává Černá Hora statut nezávislého světského státu, teprve mezinárodní kongres v Berlíně roku 1878 potvrdil tuto samostatnost a oficiálně mocnosti uznaly tento stát. V r. 1910 Nikola, syn knížete Mirka se nechává korunovat a vyhlašuje království Crna Gora - Montenegro. Hluboké národnostní rozpory a rivalita velmocí byly příčinou vzniku Balkánského bloku r. 1912 a následné vyhlášení války Turecku Černou Horou, vzápětí vstoupily do války Srbsko, Bulharsko a Řecko. Po skončení války v roce 1918 se stává Černá Hora součástí mnohonárodnostního státu Království Srbů, Charvátů a Slovinců /Kraljevina SHS/. Srbská buržoazie však na sebe soustředila rozhodující moc, což vyvolávalo stálé náboženské a národnostní spory. Vnitropolitická krize se vyostřovala vzhledem k nespokojenosti široké veřejnosti. Po převratu r. 1929 dochází k přejmenování Kraljeviny SHS na Království Jugoslávie. V r. 1945 vzniká Svazová republika Černá Hora, později s přídavkem socialistická, která byla součástí Socialistické federativní republiky Jugoslávie /SFRJ/. Prvním předsedou vlády se stal J.B.Tito. Po Titově smrti r. 1980 se začaly objevovat rozpory v mnohonárodnostním státě. Srbové tak získali vliv a i osobní profit na turistickém ruchu a na dalších výnosných odvětví. Když v roce 2000 byl donucen Slobodan Miloševič opustit křeslo prezidenta SRJ, pro Černou Horu se osamostatnění od Srbska stává čím dál tím víc reálnější. A tak nejmladší prezident Evropy Milo Djukanovič /Bělehradský svazový parlament jej ale tehdy neuznal prezidentem Černé Hory/ hledá pro tuto myšlenku v Evropě i ve světě pochopení. Poslední volby v dubnu 2001 ukázaly, že necelých 50% občanů je pro zachování svazku se Srbskem ve Svazové republice Jugoslávie. V březnu roku 2002 byla podepsána dohoda o novém uspořádání Jugoslávské svazové republiky, která ponese jméno Srbsko a Černá Hora. Obě republiky budou společně sdílet obranu a zahraniční politiku. Ekonomiky, měny a celní správy mají jednotlivé republiky de facto samostatné.
Reliéf povrchu a přírodní motivy
Černá Hora je převážně hornatá krajina s velkým lesním bohatstvím a vodním potenciálem (moře, řeky, jezera, minerální vody). Reliéf této krajiny je neobyčejně mnohotvárný. Na mnoha místech dokonce navozuje atmosféru pobytu na jiné planetě. Přímořská část Černé Hory z bohaté středozemní vegetace vystupuje do pásma lesů až k bělostným skalám. V okolí Cetijne je tolik různorodých kamenných pyramid, kupolí a figur na velkém prostoru, až má člověk dojem, jakoby se před ním otevřelo skutečné kamenné moře. V Černé Hoře jsou známé také velmi atraktivní kaňony řek, mezi kterými jsou světoznámém kaňony řek Tary, Morače, Pivy. Kaňon Tary je nejhlubším v Evropě - okolo 1000 m a druhý na světě. Mezi další cennosti patří národní parky Durmitor, Lovčen, Skadarské jezero, Biogradská hora, která je navržena do seznamu zvlášť chráněných přírodních oblastí. Brzy bude vyhlášen národním parkem i nejvyšší horský masív Prokletije, ve kterém je nejvyšší vrchol Djerjavica (2656 m). Protože je Jaderské moře v oblasti tektonických desek, bývají občas v těchto místech zemětřesení.
Fauna a flora
Lesní bohatství je převážně v kontinentální části. V lesích můžeme narazit na vlky, medvědy, divočáky, srny a jeleny, zajíce a lišky. Na pobřeží roste středomořská vegetace, ve které převažují jehličnany. Rozsáhlé plantáže olivovníků, citrusů, fíků nalezneme v okolí Baru a Uljcinu, v oblasti Podgorice potom vinohrady.
Vodstvo
Řeky a jezera jsou v Černé Hoře velmi bohaté na vodu. žije v nich mnoho druhů ryb a vodních živočichů. Do Černého moře se vlévají Tara, Lim, _ehotina, Sučice, Komarnice, Piva. Do Jadranského povodí patří Rijeka Crnojeviča, Cijevna, Plavnica, Ribnica, Zeta, Moraža, Bojana, Sutorina. Největší sladkovodní jezero na Balkáně je Skadarské jezero, jehož 1/3 leží na území Albánie.
Druhé nejvýznamnější jezero je Plavské jezero pod Prokletijem. Vyvěrá z něho Lim a jeho tok 219 km je nejdelší v Černé Hoře. Barva jižního Jadranu je od tmavomodré do modrozelené. Moře je průzračné do hloubky od 38 do 56 metr_. (Středozemní moře jen do hloubky 25 metrů). Slanost mořské vody je od 34 do 38 promile - 2x větší než v Černém moři, což příznivě působí na zdraví a lehčeji se plave. V Jaderském moři žije 116 druhů ryb a některé z nich jsou endemity.
Důležité informace
Pasy, víza, doklady. Pro vjezd do Černé Hory musí mít občan _ČR platný cestovní pas, jeho platnost při vstupu však musí být ještě nejméně tři měsíce. Děti do patnácti let mohou být zapsány v pasu rodičů, nebo mít svůj vlastní pas. Ode dne dovršení 15 ti let mohou cestovat pouze na svůj vlastní pas.
Ceny
Orientační přehled cen: ceny jsou srovnatelné s cenami v ČR. Jen v sezóně na jadranském pobřeží lze v restauracích očekávat mírný nárůst.
Zdravotnická pomoc
Na základě mezivládní smlouvy má být českým občanům poskytována bezplatná akutní péče, což je v neodkladných a nevyhnutelných případech při ohrožení života. Další ošetření, léčení i pobyt v nemocnici si musí pacient hradit sám.
Státní svátky
1. ledna - Nový rok
27. duben Den vzniku SRJ
1. května - Svátek práce
13. červen Den národa Černé Hory
29. listopadu - Den republiky
Náboženské svátky: vánoce, velikonoce
Elektřina
V Černé Hoře je zaveden střídavý proud 220 V / 50Hz, zásuvky zpravidla odpovídají naší normě. Při ubytování v soukromí se někdy lze setkat se zastaralejším vybavením el. rozvodu.
Čas
Středoevropské časové pásmo, stejné jako ČR.
Pohonné hmoty
U čerpacích stanicích se dají zakoupit všechny druhy paliv obvyklé u nás. Po celém území je dostatečná síť čerpacích stanic, ojediněle prodávají i LPG. Ceny za 1 litr benzínu jsou od 0,80 EUR a nafta 0,70 EUR.
Zvířata a rostliny
Pro domácí miláčky, např. psy a kočky je třeba při vstupu předložit zdravotní vysvědčení - mezinárodní očkovací průkaz. Vysvědčení o veterinární prohlídce by nemělo být starší než 90 dní a novější než 14 dní. Dále musí být vyznačeno, že zvíře nepobývalo v místě předchozího pobytu, kde by se vyskytovaly některé infekční nemoci. Rostliny musí projít fytopatologickou prohlídkou na mezinárodním pohraničním přechodu.
Dovoz zbraní a radiostanic
Pro dovoz či tranzit zbraní je potřebný zbrojní list vydaný Velvyslanectvím SRJ v Praze. Na hraničním přechodu je třeba přihlásit a nechat si vystavit doklad k radiostanici instalované ve vozidle. Zakázán je dovoz omamných a psychotropních látek a jedů.
Rybolov a potápění
Na celém pobřeží je povolen rybolov udicovým nářadím s prutem i bez prutu a bodacím nářadím. Pro sportovně-rekreační rybolov musíte mít povolení, které za poplatek vystavují četné rybolovní spolky, ale i turistické agentury. Zároveň dostanete i pokyny týkající se maximálního množství ulovených ryb a další informace. V _žádném případě nesmí být úlovky prodávány, slouží jen pro osobní potřebu. Rybolov na udici u moře však bývá tolerován bez povolení. Nejčastější bývají úlovky mořského okouna, pražmy zlaté, cípala hlavatého, frátežíka, murény a úhoře. V letních měsících se však většina ryb stahuje do hlubin. Na jezerech a vodních tocích se též vyžaduje povolení. Rybolov a potápění je zakázáno v rezervacích a v národních parcích.
Potápění s použitím dýchacího zařízení je možné po získání povolení od příslušného správního orgánu nebo organizace některého klubu potápění, po předložení patřičné kvalifikace. V Černé Hoře působí několik organizací a klubů, které vám vše potřebné zajistí. Lze se přihlásit i do kursů potápění, které zde provozují. Dále je možnost u některých spolků za úplatu naplnit kompresorem potápěčskou láhev. v Při použití potápěčského přístroje je rybolov s použitím harpuny nebo vodní pušky zakázán.
Na jižním Jadranu žije na 116 druhů ryb a velké množství krabů, raků, mušlí, ústřic atd.
Půjčovny vozů
Automobil nebo motorku si můžeme nejlépe najmout ve větších městech nebo turistických střediscích. Osoba, která si chce auto vypůjčit, musí být starší 21 let a musí být držitelem řidičského průkazu. Při sjednávání pronájmu zjistěte rozsah pojištění, případný uzavřete dodatečné rozšířené připojištění. V poslední době se na pobřeží objevily půjčovny s malými motorkami, kde platí podobná pravidla pro pronájem jako u automobilů.
Provoz a půjčování vodních skútrů a motorových člunů Ve větších turistických střediscích nabízejí půjčovny vodní skútry a motorové čluny. Při jízdě je nutné dodržovat místní předpisy a dodržovat vzdálenost od pláží a koupajících se. Řidič by měl mít oprávnění - malých plavidel. Každým rokem dochází k mnoha úrazům. Řidič zodpovídá za náhradu škody a zároveň i za případné trestní následky.
Drogy
Dovoz, nedovolená výroba, distribuce omamných a psychotropních látek a jedů, jejich nedovolené zpracování, prodej, nabídka k prodeji, nakupování, držení a přenášení s úmyslem dále je prodat, zprostředkování při prodeji či nákupu nebo jiná forma nepovolené distribuce těchto látek je zakázána. Za porušení tohoto zákazu hrozí trest odnětí svobody na 1 až 10 let. Ten, kdo navádí jinou osobu k užívání drogy nebo jí předá drogu, aby ji užívala ona nebo další osoba, nebo dá k dispozici prostor pro užívání drogy či jinak umožňuje druhému užívat drogu, se vystavuje trestu odnětí svobody na 3 měsíce až 5 let. Pokud je tento trestní čin spáchán vůči nezletilé osobě nebo více osobám, či jsou způsobeny zvláště těžké následky, hrozí možnost udělení trestu odnětí svobody v rozmezí 1 až 10 let nepodmíněně.
Fotografování a filmování
V Černé Hoře lze zakoupit ve větších turistických místech běžné druhy fotografického i video materiálu. Je přísně zakázáno fotografovat nebo natáčet vojenské objekty. Dílčí omezení mohou být i v muzeích. Jinak lze zcela svobodně pořizovat obrazové vzpomínky.
Diplomatická zastoupení:
Srbsko a Černá Hora - Velvyslanectví Bělehrad
Velvyslanectví České republiky v Srbsku a Černé Hoře
Ambasada Češke Republike
Bulevar kralja Aleksandra 22, Beograd 11000
tel: 0038111/3230133, 3230134
fax: 0038111/3236448
e-mail: belgrade@embassy.mzv.cz
web: www.mzv.cz/belgrade
Působnost úřadu:
diplomatická a konzulární pro Srbsko a ?ernou Horu a Republiku Makedonii (FYROM)
Časový posun: 0 hod.
Provozní hodiny úřadu:
pondělí - pátek:
07.45 - 16.15
úřední hodiny KO pro veřejnost:
pondělí - čtvrtek:
09.00 - 11.00, 14.00 - 14.30
Velvyslanectví Svazové republiky Jugoslávie v ČR
Velvyslanectví SRJ v Praze
Mostecká 15, Praha 1,
Telefon 02 - 57 53 20 75, 57 53 15 82, fax 02- 57 53 39 48
Důležitá telefonní čísla:
Volací předčíslí: 00 381 (SRJ) - 011 Bělehrad 081 Podgorica - Černá Hora
policie 92
hasiči 93
první pomoc 94
informace 988
odtahová služba 3111 256
Černohorský automobilový svaz tel. 081/ 23 46 35 987
