Oficiální název státu
. v češtině : Chorvatská republika
. v úředním jazyku země : Republika Hrvatska
Rozloha :
Chorvatská republika se rozkládá na východním pobřeží Jaderského moře a ve své severní části hluboko zasahuje do vnitrozemí - od předhůří Alp do Panonské nížiny, břehů Dunaje a Drávy. Na severu a severozápadě sousedí se Slovinskem a dále na severu a severovýchodě s Maďarskem, východním a krajně jižním sousedem země je Srbsko a Černá Hora, jižním a jihovýchodním Bosna a Hercegovina. Na západě sousedí Jaderským mořem s Itálií.
Povrch pevninského Chorvatska zaujímá celkovou rozlohu 56.542 km2, teritoriální moře plochu cca 31.067 km2.
Počet obyvatel, hustota na km2, podíl ekonomicky činného obyvatelstva
Podle posledního sčítání lidu v roce 2001 má Chorvatsko 4,437.460 obyvatel. Počet zaměstnaných osob je podle údajů z roku 2003 1 359 398, počet nezaměstnaných 329 799 osob (míra nezaměstnanosti 19,5%).
Chorvatsko má relativně jednu z nejvyšších emigrací na světě. Pouze v zemích západní Evropy žije přibližně milión Chorvatů („gastarbeiterů“ a jejich potomků). Uvádí se, že v zahraničí, kromě západní Evropy ještě zejména v USA, Kanadě, Jižní Americe a Austrálii, našlo nový domov až 4 milióny osob chorvatského původu.
Chorvatsko se řadí k méně osídleným zemím. Různé prameny uvádějí rozdílné údaje hustoty osídlení (v závislosti na tom, zda se započítávají jaderské ostrovy). Vypočtená hustota obyvatelstva činí 78,5 obyvatel/ km2. Nejčastěji uváděný údaj však činí 84,6 obyvatel / km2. V poslední době se prohlubuje již tak velký rozdíl v hustotě osídlení některých oblastí (téměř neobydlené oblasti zvané „Gorski kotar“ a ostrovů).
Průměrný roční přírůstek obyvatelstva a jeho demografické složení
Přirozený přírůstek obyvatelstva v CHR je v posledním období vyjadřován v záporných hodnotách a má alarmující klesající tendenci. V roce 2002: 40 094 narozených a 50 569 zemřelých (úbytek 10 475 osob).Muži tvoří 48% a ženy 52% obyvatel.
Národnostní složení
Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 vypadá obraz etnické struktury Chorvatska následovně :
_ 89,63 % Chorvaté;
_ 4,54 % Srbové;
_ 0,47 % Bosňáci;
_ 0,37 % Maďaři;
_ 0,34 % Albánci;
_ 0,30 % Slovinci;
_ 0,24 % Češi;
_ 0,21 % Rómové;
_ 0,11 % Černohorci;
_ 0,11 % Slováci;
_ 0,10 % Makedonci;
_ 0,07 % Němci;
_ 0,05 % Rusíni;
_ 0,04 % Ukrajinci;
_ 0,01 % Židé;
_ 0,01 % Poláci;
_ 0,01 % Rumuni;
_ 0,01 % Bulhaři;
_ 0,01 % Turci;
_ 0,49 % ostatní.
Migrace obyvatelstva
Území Chorvatska opustilo v důsledku války v letech 1991-95 přibližně 100 tis. občanů chorvatské národnosti. Po cca 20 tis. uprchlíků bylo donedávna ve Slovinsku a Maďarsku, dnes se jejich počet minimalizoval. (přesné údaje nejsou k dispozici). Zhruba 250 tis. chorvatských Srbů odešlo v důsledku vojenských akcí do BaH a Srbska a Černé Hory.
Podle oficiálních čísel, které uvádí OBSE, se do svých původních domovů v Chorvatsku zatím vrátilo 130 000 utečenců (zejména srbské národnosti). Odhady OBSE se pohybují od 200 do 300 tis. uprchlíků, kteří opustili chorvatské území v letech 1991 – 95 (do tohoto počtu nezahrnovat počty osob internally displaced, tedy těch, kteří migrovali v rámci Chorvatska, a kteří zůstali na území Chorvatska – z velké části Chorvaté). OBSE pracovně používá průměrné číslo 250 tis. uprchlíků (především srbské národnosti), z těch se vrátilo 108 tis. Podle OBSE je mnohem podstatnější vytvořit PODMÍNKY a ATMOSFÉRU, přející návratu těch, kteří by se vrátit chtěli. OBSE vytvořila společně s vládou CHR aktivní informační kampaň, z níž je zřejmé, jaké podmínky navrátivší se uprchlíky v Chorvatsku konkrétně čekají. V tomto kontextu byla velmi důležitá trojstranná schůzka za účasti Chorvatska, BaH a SČH v Sarajevu pod patronátem OBSE. Jejím výsledkem je dohodoa o vzájemné ochraně národnostních menšin a spolupráci při návratu uprchlíků. OBSE by interně považovala za úspěšnou takovou kampaň, která by k návratu přesvědčila zhruba 20% uprchlíků.
Na území Chorvatska ještě stále zůstává asi 128 000 osob z BaH, z nichž pouze 8000 má statut uprchlíka. Většina těchto bosenských Chorvatů získala chorvatské občanství a jen asi málo z nich se ještě někdy vrátí do BaH (jde především o Chorvaty, kteří se stali obětí etnických čistek v BaH již v polovině roku 1992 a pocházejí z území dnešní Republiky srbské v BaH). Konečně 30 563 Chorvatů ze SČH (hlavně z Vojvodiny a Kosova) ještě zůstává v CHR, z nich 563 získalo statut uprchlíka.
Návrat většinového obyvatelstva, tedy etnických Chorvatů na místa jejich původních domovů je v podstatě ukončen (uvádí se počet 205 294 osob, kteří se vrátili do svých domovů od roku 1995). Zbylí Chorvati, kteří se usídlili různě po Chorvatsku, se na svá původní místa nevracejí hlavně z důvodu ekonomických (hospodářská situace v jejich původním bydlišti je horší než v místech současného pobytu). Zásadním momentem v roce 2004 byla sarajevská trojstranná schůzka HR, SČH a BaH pod patronátem OBSE, která se zabývala otázkou uprchlíků a ochranou národnostních menšin ve všech třech zemích a kde se tyto země dohodly na spolupráci v této oblasti. Chorvatská vláda poté za spolupráce s misí OBSE odstartovala informační kampaň pro uprchlíky, kteří by se ještě chtěli vrátit. Na nejvyšší politické úrovni tedy vůle nechybí, ale skutečný návrat uprchlíků je komplikován řadou nedořešených legislativních kroků a problémy na místní úrovni, kde v některých případech stále přetrvává spíše snaha možné navrátilce před návratem odradit.
Náboženské složení
V Chorvatsku působí 24 církví. Největším náboženským společenstvím v Chorvatsku je římskokatolická církev. Příslušnost obyvatelstva k jednotlivým církvím podle výsledků sčítání lidu z roku 2001:
. 87,83 % - římskokatolická církev (především Chorvaté);
. 4,42 % - pravoslavné církve (zejména Srbové, Černohorci, Rusové a Makedonci);
. 1,28 % - islámská církev;
. 0,14 % - řeckokatolická církev;
. 0,14 % - svědci Jehovovi;
. 0,09 % - kalvinisté;
. 0,08 % - evangelická církev;
. 0,07 % - adventisté;
. 0,04 % - baptisté;
. 0,01 % - židé
. 0,11 % - příslušníci jiných církví;
. 2,99 % - agnostici;
. 2,22 % - bez vyznání.
Vliv římskokatolické církve se v posledních letech výrazně zvětšil (celková atmosféra ve společnosti, návštěvy papeže, konkordátní smlouvy, atd.). V Chorvatsku je řada rurálních oblastí s tradičně silnými pozicemi katolické církve. K posilování církve v urbánním prostředí pak přispěl především znovunalezený pozitivní vztah k víře ze strany nejvyšších politických představitelů země.
Úřední jazyk a ostatní nejčastěji používané jazyky
Úředním jazykem je chorvatština / charvátština. Podle výsledků sčítání lidu z roku 2001 deklarovalo obyvatelstvo Chorvatska svůj mateřský jazyk následovně :
. 96,12 % - chorvatština;
. 1,01 % - srbština;
. 0,46 % - italština;
. 0,33 % - albánština
. 0,29 % - maďarština;
. 0,27 % - slovinština;
. 0,21 % - bosánština;
. 0,18 % - rómština;
. 0,16 % - čeština;
. 0,11 % - srbochorvatština;
. 0,09 % - slovenština;
. 0,08 % - makedonština;
. 0,07 % - němčina.
Dále byly v zanedbatelném množství deklarovány jako mateřské následující jazyky: rusínský jazyk, rumunština, polština, černohorština, bulharština, hebrejština a jazyk vlašský. Žádný jazyk jako svůj mateřský jazyk neudává 0,38 % obyvatelstva.
Administrativně - správní členění, hlavní město a další velká města
21 žup
430 občin (opštin - nižších územních administrativních celků, vč. městských / obecních částí),
121 měst včetně Záhřebu, který má zvláštní statut,
6694 obcí z toho 6489 vesnického charakteru.
Hlavním městem Chorvatské republiky je Záhřeb/Zagreb. Podle posledních oficiálních výsledků sčítání lidu z roku 2001 činil počet jeho obyvatel 779.145 osob.
Dalšími velkými městy (zpravidla středisky žup / županijí) jsou :
- Split (Dalmatinsko-splitska županija) – 189.444 obyvatel*,
- Rijeka (Primorsko-goranska županija) - 167.757 obyvatel*,
- Osijek (Osječko-baranjska županija) - 104.553 obyvatel*,
- Zadar (Zadarska županija) - 74.814 obyvatel*,
- Karlovac (Karlovačka županija) - 59.658 obyvatel*,
- Slavonski Brod (Brodsko-posavska županija) - 55.521 obyvatel*,
- Dubrovnik (Dubrovačko-neretvanska županija) - 49.285 obyvatel*,
- Sisak (45.731*), Vukovar (44.342*), Varaždin (41.728*), Šibenik (41.077*), Vinkovci (35.290*), Koprivnica (24.214*), Požega (20.932*), Knin (12.041*) atd.
Peněžní jednotka a její dělení, používání cizích měn
Dne 23. prosince 1991 byl v Chorvatsku zaveden "chorvatský dinár" jako přechodná měna v období odchodu z monetární soustavy bývalé Jugoslávie a stabilizace chorvatského hospodářství.
Současná měna dostala název "kuna" a byla zavedena 30. května 1994 (Den chorvatské státnosti). 1 chorvatská kuna (HRK) se dělí na 100 lipa. Cizí měny lze v Chorvatsku měnit za místní měnu zcela bez problémů.
Střední devizový kurs Chorvatské národní banky (k 22. 4. 2005):
1,- USD = 5,6305 HRK
1,- EUR = 7,3731 HRK
1,- CZK = 0,2443 HRK
Státní svátky, obvyklá pracovní a prodejní doba
1.leden – Nový rok
6.leden – Tři králové
27. březen – Velikonoce (pohyblivé)
28. březen – Velikonoce (pohyblivé)
1. 1.květen – Svátek práce
26. květen – Boží Tělo (pohyblivé)
22. červen – Den protifašistického boje
25. červen – Den Státnosti
5. srpen – Den vítězství a díkůvzdání vlasti
15. srpen – Nanebevzetí Panny Marie – Velika Gospa
8. říjen - Den nezávislosti
1.listopad - Svátek Všech svatých
25. prosinec – Vánoční svátek
26. prosinec – Vánoční svátek
Pracovní doba je v Chorvatsku organizována stejným způsobem jako v ČR. Úřady v letní sezóně posunují své úřední hodiny již od 7:00 hod – do 15:00 hod. Prodejní doba se pohybuje v rozmezí 7:00 hod – 21:00 hod.
Ambasáda Chorvatské republiky v ČR
Chorvatsko Velvyslanectví a konzulární oddělení.
Po - Pá 8.00 - 16.00
V Průhledu 829/9
Praha 6
PSČ: 160 00
lokalita: Praha 6
tel: 233 340 479
fax: 233 343 464
Velvyslanectví ČR v Chorvatsku
Konzulární úsek Velvyslanectví České Republiky v Chorvatsku se nalézá v centru Záhřebu ve výškové budově zvané "ZAGREPČANKA" v prostorách umístěných v 9. patře._
Úřední hodiny pro veřejnost:
(pondělí - pátek) od 9.00 do 12.00 hod
Tel: 003851 - 612 1533, 612 1577 _
Fax: 003851 - 617 7239
E-mail: zagreb@embassy.mzv.cz
Mobilní telefon nepřetržité služby: 00385 - 91 612 1533 (z ČR a ze zahraničí) 091 - 612 1533 (z území Chorvatska)
Konzulární jednatelství Rijeka:
00385 -91 612 1560 (z českého mobilu) 091 612 1560 (z území Chorvatska)
Konzulární jednatelství Split:00385 -91 612 1660 (z českého mobilu) 091 612 1660 (z území Chorvatska)
Velvyslanectví České republiky v Záhřebu a sezónní (od 15.6. do 15.9.) konzulární jednatelství ve Splitu a Rijece poskytují 24 hodin denně, ve dnech volna i o svátcích stálou konzulární službu pro případ, že se občané ČR ocitnou z jakýchkoli důvodů na území státu v nouze, tj. ztráta nebo odcizení cestovních dokladů, vážná dopravní nehoda, úraz, stanete-li se obětí trestné činnosti nebo jste zadrženi policií apod.
